Když lékař předepíše antibiotika...

S příchodem podzimu jsme v daleko vyšší míře vystaveni útoku virů a bakterií. Vrátili jsme se z dovolených a děti opět nastoupily do školy a školky. Podzimní plískanice se střídají s posledními teplými slunečními paprsky. Náš termoregulační systém si na tyto rychlé změny ne a ne zvyknout. Lidé v našem okolí začínají posmrkávat a kapénková infekce se vesele šíří podzimním nečasem. Rychle uvažujeme, že bychom měli koupit nějaké ovoce a také vitamíny. Jenže i přes veškerou snahu se nám občas nepodaří vyhnout se nějaké té infekci...

Většinu běžných viróz zpravidla zvládneme samoléčbou, s přispěním léků proti teplotě, kašli, rýmě a bolesti v krku nebo pomocí čajů, vitamínů a prostředků na podporu imunity. U bakteriálních infekcí už bývá průběh těžší a často nás přivede do ordinace k lékaři.

Lékař nás vyšetří, provede nezbytné náběry a stěry a na základě stanovené diagnózy pak naordinuje nejvhodnější léčbu. Mnohdy se jedná o léčiva usnadňující vykašlávání nebo naopak tlumící přebytečný dráždivý kašel, nosní kapky a jiná léčiva dostupná jen na lékařský předpis bez antibiotických látek. Ale občas dostaneme do ruky recept na antibiotikum...

Co jsou to vlastně antibiotika?

Antibiotika jsou látky schopné bránit růstu mikroorganismů nebo je dokonce usmrcovat. Dříve se do této skupiny léčiv řadily pouze látky přírodního původu, dnes sem spadají i látky chemicky připravené -dříve tzv. chemoterapeutika (např. sulfonamidy a chinolony používané především při infekcích močových cest).

Co bychom si měli uvědomit při používání antibiotik?

Především to, že se jedná o vysoce účinná léčiva, jejichž podání by mělo mít vždy racionální důvod.

1. Nechme na lékaři, aby zvážil, zda je pro náš konkrétní případ podání antibiotika vhodné.

Pokud lékař antibiotikum předepíše, měl by jej pacient začít užívat a pokud není s lékařem domluven jinak, tak i doužívat. Jinak se vystavuje nebezpečí, že se infekce vrátí.

Na druhé straně však není dobré antibiotika ani nadužívat. Při častém používání na ně může vznikat tzv. rezistence a antibiotikum přestává u pacienta (ale mnohdy již i celkově u populace) účinkovat.

2. Po dobu užívání antibiotik (u některých látek ještě několik dní po dobrání) bychom se měli vyhnout konzumaci grepu a pomela (v jakékoli formě - např. i džus).

Ve snaze doplnit do těla tolik potřebné vitamíny bychom si totiž mohli uškodit. Zmíněné citrusy obsahují flavonoid naringin a furanokumarin bergamottin, které jsou zřejmě zodpovědné za inhibici některých izoenzymů cytochromu P450, který je spojený nejen s metabolismem většiny antibiotik, ale velké části léčiv obecně. Zmíněnou inhibicí (snížením) funkce enzymu dojde ke snížení schopnosti cytochromu P450 metabolizovat (přeměňovat) léčiva, léčiva se hromadí ve svých aktivních formách a může docházet k nadměrnému zvýšení jejich účinku, který se projeví zpravidla manifestací účinků nežádoucích.

3. Nevhodné je při užívání antibiotik rovněž slunění, návštěva solárií, fyzická námaha a samozřejmě konzumace alkoholu.

4. Co se týká časových intervalů podávání antibiotik, užívání po jídle nebo nalačno, konzumace mléčných výrobků, kyselých potravin, minerálů a interakcí s léčivy, nelze napsat nějaké "plošné" doporučení.

Proto tuto problematiku v lékárně vždy konzultujeme s konkrétním pacientem.

5. Za zmínku stojí ještě dva nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky antibiotik.Dá se jim celkem snadno předcházet a tím si zajistit jednodušší a poněkud příjemnější průběh léčby.

Jedná se o dyskomfort gastrointestinálního traktu (manifestovaný především průjmem a nevolností) a vaginální mykózy u žen. Tyto dva zdánlivě nesouvisející nežádoucí účinky mají společného jmenovatele. Zpravidla se vyskytují po podání tzv. širokospektrých antibiotik (např. tetracyklínů), i když ani při používání antibiotik s úzkým spektrem účinku nejsou tyto problémy zcela výjimečné.

Vlivem podání antibiotika dojde nejen k vymýcení patogenních mikroorganismů, ale i přátelské mikroflóry vyskytující se běžně ve střevě i pochvě. Tyto bakterie mají za úkol chránit oba trakty před přemnožením patogenních (nepřátelských) bakterií a kvasinek. Po podání antibiotika naše ochranná clona zmizí a nežádoucí účinek je na světě.

Nejjednodušším řešením tohoto problému je konzumace mléčných výrobků s probiotiky (živými přátelskými kulturami - laktobacily či bifidobakterie) nebo prebiotiky (nestravitelná složka naší potravy sloužící jako potrava pro živé kultury).

Nutností je podání těchto výrobků 2-3 hod. od podání antibiotika (abychom antibioticky "nezlikvidovali" to, co jsme právě požili) a především kompatibilita mléčných výrobků s podávaným antibiotikem!

Pokud mléčné výrobky konzumovat nesmíme, je řešením podání prebiotik či probiotik v podobě doplňků stravy.

Na trhu jsou v současné době přípravky pro všechny věkové kategorie v různých lékových formách a velikostech balení. I zde platí nutnost podání 2-3 hod. od podání antibiotik.

(Např. Laktobacily Swiss, Laktobacily Cemio, Hylac Forte, Nutrolin B a mnohé další).

Přeji Vám, abyste podzim prožili ve zdraví

...a kdyby přeci jen, přijďte se poradit.

PharmDr. Jaroslava Hrušková